| Zdroje,
prameny |
František Liehne: Vývoj
snah o zřízení vodovodu v Lounech, in: Monografie města Loun a okresu
lounského, Louny, 1937
Jaroslav Jásek a kol.,
Vodárenství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,
Praha, 2000
Hlušičková, H:
Technické památky v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku, II. díl (H - O), Nakladatelství Libri, Praha, 2002
Oblastní muzeum v Lounech
Valchářová, V., Beran, L., Zikmund, J.: Industriální topografie/Ústecký kraj,
Praha, VCPD FA ČVUT, 2011
Databáze objektů VCPD (bez podrobností)
|
Stoupající spotřeba vody během
rozvoje Loun za první republiky nutila město ke snahám o navrtání dalších
pramenů, např. v roce 1925 ze čtyřicetimetrového artéského vrtu u
řeky vytryskl silný proud až do výšky tří metrů. Silně železitý zdroj ale
zanášel potrubí a tento ani další pokusy stejně nezajistily dostatek kvalitní
vody. Počátkem 30. let proto muselo město přistoupit ke stavbě zcela nového
vodárenského systému. Mezi sedmi nabídkami zvítězil projekt pražské firmy ing.
Vladimíra Chmelíka, který navrhl postavit nový vodovodní řád a zemní vodojem
s obsahem 400 m3, čerpající vodu z devíti vrtů na břehu Ohře. Systém
doplnila 36 metrů
vysoká vodárenská věž s nádrží na 100 m3 vody, která byla v provozu od
21. 6. 1936. Tato výrazná dominanta na návrší zvaném kdysi Balasy je nejen
zajímavou ukázkou dobového technického důmyslu, ale také kvalitním zástupcem
funkcionalistické architektury orientované na praktičnost a střídmost.
Stavitelské práce zajistil lounský stavitel František Hieke a strojní vybavení
dodala firma Českomoravská - Kolben - Daněk. Obyvatelům města stačila tato
voda až do roku 1948, kdy bylo rozhodnuto postavit jak novou vodárnu, tak nový
vodovod.
V současné době je věžový vodojem již mimo provoz a slouží několika
společnostem jako vysílač či zesilovač signálu (mobilní telefon, televize).
Jakožto dominanta jižního okraje města je osvětlen.
Zároveň
existuje projekt na využití
vodojemu jako rozhledny a to v podobě venkovních ramp v
nejvyšších podlažích
věže. Cesta vzhůru by měla být na vrcholu zakončena
vyhlídkovou konzolou.
Poslední rameno spirály bude delší stranou
směřovat na hlavní výhled (Krušné
hory a České středohoří) a nabídne tak i při
své malé šířce dostatek místa pro
více návštěvníků. Na vrcholu
vyhlídky budou panoramatické mapy. Realizace
projektu je otázkou budoucnosti. Předpokládané
náklady jsou bezmála devět
milionů korun.
|
