| Typ stavby | Věžový vodojem |
| Město, obec, část obce | Petřvald |
| Lokace |
Vodojem
se nacházel v areálu Dolu Pokrok (předtím Habsburk, později Julius Fučík n.p. - závod 1) |
| Okres | Karviná |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Souřadnice | 49° 49´ 06,93´´- 18° 22´ 38,29´´ |
| ZVH mapa | Není v ZVH mapě |
| Současný stav | Neexistuje |
| Vyvěžíno | Neexistuje |
| Zpracováno | únor 2011 |
| Zdroje, prameny |
Databáze VCPD Dvořáková, E.: Důl Habsburk v Petřvaldě, Stavební listy, 10/2006, ročník 12, ABF, a.s., Nakladatelství ARCH Matěj, M., Klát, J., Korbelářová I.: Kulturní památky ostravsko - karvinského revíru, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ostrava, 2009 www.hornictvi.info www.hornicky-klub.info www.zdarbuh.cz Historické ortofotomapy (50. léta) |
|
Důl Pokrok,
dříve Habsburk nebo také Habsburgschacht,
byl založen v roce 1912 a těžba zde
byla zahájena v roce 1913. Poslední
vozík uhlí z Pokroku i celého Dolu Fučík vyvezli na povrch 2. 3. 1998, během
tří let obě jámy zasypali. Těžní věž zůstala zachována a dodnes se tyčí nad
městem Petřvaldem. Za celou dobu existence vydal Pokrok 46 milionů tun uhlí. Objekt bývalého věžového vodojemu umístěného v západní části těžebního areálu, nedaleko strojovny turbokompresor, byl realizován na základě návrhu autora celkové koncepce areálu architekta O. Schwera v roce 1912. Postaven byl firmou Betonbau – Unternehmung N. Rella & Neffe z Moravské Ostravy. Není známo, kdy byl vodojem zbořen, na historických ortofotomapách z roku 1949 ještě stojí. Nicméně je pravděpodobné, že těsně poté ustoupil další rozšiřující se výstavbě areálu dolu. Vodojem byl navržen jako rezerva vody v období sucha, zároveň byl propojen vodovodním potrubím s podzemním zásobníkem (reservoárem) vody a plnil funkci zajišťující dostatečný tlak pitné vody pro vzdálená odběrná místa. Proveden byl z železobetonu jako kruhová stavba o vnitřním průměru cca 1,95 m a byl vysoký cca 22 m. Přízemí stavby (trnož) bylo realizováno jako nepravidelný osmiúhelník do čtverce o hranách 5,9 x 5,9 m. Věž byla zakončena kuželovou střešní konstrukcí, která byla ve vrcholu zdobená makovicí. Vertikální členění stavby bylo zvýrazněno tenkými liniemi lizén probíhajících od kuželovité části ukončení věže (korunní římsy) po spodní osmibokou část trnože. Ve směru světových stran byla navržena obdélná, dělená, průmyslová okna, na fasádě svisle zdůrazněná jednoduchým orámováním. V prostoru horní části vodojemu byl plošně uplatněn jednoduchý dekor ve vpadlinách fasádní, válcové plochy. Osmiboká trnož vodojemu byla po obvodu stavby opatřena jednoduchým, plným zábradlím v ploše fasády opatřeným jednoduchým dekorem, orámováním. Slepé arkády v trnoži byly pravoúhle odstupňovány. |
|
![]() |
|
| FOTOGALERIE a MAPY |
|