| Typ stavby | Věžový vodojem |
| Město, obec, část obce | Praha - Michle |
| Lokace |
Vodojem
se nacházel v areálu Pražské obecní plynárny (U Plynárny 500/44)
|
| Okres | Hlavní město Praha |
| Kraj | Hlavní město Praha |
| Souřadnice | 50° 03´ 18,32´´- 14° 27´ 59,72´´ |
| ZVH mapa | Není v ZVH mapě |
| Současný stav | Neexistuje |
| Vyvěžíno | Neexistuje |
| Zpracováno | duben 2011 |
| Zdroje, prameny | Jásek, J., Beneš, J.: Pražské vodní věže, VR Atelier, Praha, 2000 Databáze VCPD Česká televize, program ČT2, Hledání ztraceného času - Pražské obecní plynárny, Pestré výlety do minulosti slovem a obrazem (1997). |
|
Po
skončení 1. světové války bylo pražské
plynárenství ve
špatném stavu a tehdejší tři obecní
plynárny v Holešovicích, na Smíchově a na
Žižkově nestačily krýt spotřebu. V letech 1921 - 1923 proběhlo
výběrové řízení
na dodavatele, ze kterého vyšly vítězně
francouzská firma Compagnie pour la
Fabrication des Comteurs et Materiel d´Usines a Gaz,
Montrouge/Seine z Francie
a West's Gaz Improvement Ltd. z Velké Británie, spolu s
několika českými
závody, především Novák a Jahn, a.s. v
Praze. Stavební plány vypracovali Ing.
dr. Tomáš Keclík a Ing. Václav
Střebský, architektem byl J. Kalous a stavbu
provedla firma Nekvasil. 21. prosince 1926 byl zahájen
zkušební provoz plynárny
a k slavnostnímu otevření první třetiny
plynárny došlo 18. a 19. května 1927. Věžový vodojem v areálu plynárny byl postaven v roce 1926 a zásoboval provozy plynárny průmyslovou vodou z místních studní. Sama stavba, která přiléhala k budově chladírny, byla vysoká 34,50 m. Volný pětipodlažní železobetonový skelet nesl na osmi podpůrných vzájemně propojených sloupech a dříku železobetonový reservoár o obsahu 800 m3. V suterénu věžového vodojemu byla osazena čerpadla na dehet a čpavkovou vodu spolu se strojovnou osobní zdviže a nádržemi na dehet a čpavkovou vodu. Středovým válcovým dříkem o průměru 2 m, který procházel i vodojemem a končil nad střechou, vedlo přívodní, zásobní i přepadové potrubí, výstupní žebřík a osobní zdviž. Tou byla k dosažení jednotlivá patra vč. horní terasy. Válcový plášť vodojemu o průměru 14,02 m byl 8,02 m vysoký, izolovaný 0,82 m širokým vzduchovým prostorem a střecha vodojemu byla opatřen vyhlídkou se zábradlím. Hmotou pláště vodojemu byla proražena čtyři kruhová okna a čtyři kruhově prosvětlené ciferníky hodin. V souvislosti se zaváděním zemního plynu v roce 1975 byla zastavena výroba svítiplynu a vodojem byl zbořen. |
|
![]() |
|
| FOTOGALERIE a MAPY |
|