Typ stavby	Věžový vodojem
Město, obec, část obce	Roudnice nad Labem
Lokace	Věžový vodojem se nachází ve východní části vlakového nádraží Roudnice nad Labem na levém břehu řeky Labe.
Okres	Litoměřice
Kraj	Ústecký
Souřadnice	50° 25´ 35,98´´ - 14° 16´ 10,43´´
ZVH mapa	02-43 Litoměřice
Současný stav	Mimo provoz
Vyvěžíno	březen 2007
Zpracováno	leden 2012
Zdroje, prameny	Valchářová, V., Beran, L., Zikmund, J.: Industriální topografie/Ústecký kraj, Praha, VCPD FA ČVUT, 2011 Saxl, Miloš: Roudnice nad Labem. Urbanistický a architektonický rozvoj města. In MICHALCOVÁ, Jaroslava a kol. (eds.) Pocta Miloši Saxlovi [CD]. Roudnice nad Labem: Galerie moderního umění, 2011, s. 186-187.
Vodojem byl postaven v roce 1927 staviteli Antonínem Hádlem a Františkem Hájkem. Jeho základem je 3 m silná betonová deska uložená na opukové skále. Čtverhranný železobetonový sokl sahá od nábřeží k výši kolejiště a je obložen žulovými kvádry. Nad ním je železobetonový dřík vodojemu vyplněný neomítaným červeným režným cihlovým zdivem. Na každé stěně dříku jsou nad sebou dvě úzká osvětlovací okna. Ze stěn dříku je vykonzolováno vnitřní schodiště i jeho vnější rameno, vedoucí ke vstupu do vodojemu pod úrovní kolejiště (ze západu). Na soklové římse nad druhým (a níže položeným) vstupem od řeky (ze severu) je letopočet 1927, pod letopočtem je malé okno. Dřík nese železobetonový plášť reservoáru s drobnými kulatými okny. Přechod mezi čtvercovou částí a pláštěm je zvýrazněn pomocí architektonicky zdůrazněných konzol v osách stěn. Uvnitř pláště jsou umístěny dva reservoáry po 60 m3. Vodojem je zakončen kopulovitou střechou z měděného plechu a osvětlovací a větrací lucernou se stejným druhem krytiny. Povrch plechů je zvýrazněn letitou patinou měděnky. Výška stavby od nábřeží čítá 26,50 m. Kvalitu betonu kopule dokumentuje skutečnost, že tíhu vody podle obsahu vodojemu 120 tun nese betonové izolované dno báně pouze 12 cm silné a stěny o šířce pouhých 8 - 15 cm. Strojní zařízení se skládalo z elektrických motorů, dvou čerpadel a různých filtrů. Pracovalo samočinně, bez obsluhy. Labská voda se čerpala sacím potrubím přes filtry ze studny umístěné ve břehu řeky. Do ní vcházela voda vejčitým betonovým kanálem ústícím do vlastní řeky v délce 7,50 m. Z vodojemu pak byla vyčištěná voda rozváděna k jednotlivým vodním jeřábům, jimiž byly zásobovány parní lokomotivy a dále ke dvěma požárním hydrantům umístěným na nástupišti. Stavební náklady vodojemu bez jejího strojního zařízení činily téměř 400 000 Kč. Typově podobný vodojem se nachází v Mostě a ve Valašském Meziříčí.
FOTOGALERIE a MAPY