| Typ stavby | Věžový vodojem |
| Město, obec, část obce | Vratimov |
| Lokace | Vodojem se nachází na jižním okraji města po levé straně silnice č. 477 (Frýdecká ulice) směrem na Řepiště. |
| Okres | Ostrava - město |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Souřadnice | 49° 45´ 32,19´´- 18° 18´ 56,09´´ |
| ZVH mapa | 15-43 Ostrava |
| Současný stav | Stojí, mimo provoz, slouží jako ateliér a rozhledna |
| Vyvěžíno | srpen 2009, květen 2011 |
| Zpracováno | duben 2012 |
| Zdroje, prameny | Archiv Radim Heinich, Vratimov www.heinich.cz Kořínek, R.: Druhý dech věžových vodojemů, SOVAK, časopis oboru vodovodů a kanalizací, číslo 3/2012, str. 14-17, Praha, 2012 |
|
Železobetonový
věžový vodojem byl vystavěn v roce 1931 firmou Antonína Kunze (Akciová společnost První Moravská Továrna na Vodovody
a Pumpy) podle plánů inženýra Vilibalda Langa z Hranic na Moravě
(dochovala se původní dokumentace, říjen 1931). Vodojem sloužil svému účelu do
70. let 20. století – zásoboval pitnou vodou město Vratimov. Po
odstavení z provozu postupně chátral
až do stavu, kdy se vážně uvažovalo o jeho demolici. Je
známo, že vodojem byl
na konci II. světové války během
osvobozujících bojů ostřelován, schovaváli
se v něm němečtí ostřelovači. Známky
ostřelování (dva zásahy) nesl vodojem až do dob
zahájení rekonstrukce
v roce 2001. Základová deska vodojemu má průměr 9,7 m a tloušťku 1 m. Vodojem má pravidelný šestiboký půdorys, nosnou železobetonovou konstrukci, stěny jsou vyzděny z cihel, omítky jsou hladké. Vstup dvoukřídlými dveřmi byl navržen ze západu. Nad vstupem je jednoduchá stříška, nad ní byl v minulosti reliéfní letopočet 1931. Šestiboký plášť dříku je zdoben lizénovými rámy, každé z šesti polí nese pod reservoárem jedno osvětlovací okno. Vnitřní průměr dříku je 6,7 m, vnější průměr dříku je 7,6 m. Z přízemí, které je podsklepeno, vedou podél vnitřního pláště dříku betonové schody s kovovým zábradlím do 1. a 2. patra pod reservoár (dle dokumentace 44 schodů). Středem dříku vedly v minulosti potrubní systémy. Mírně širší plášť reservoáru, jehož vnější průměr je 9,75 m, má rovněž v každém poli jedno osvětlovací okno. Dno reservoáru se nachází ve výšce 12,4 m, výška reservoáru je 5,5 m, vnitřní průměr 7,44 m a jeho objem byl 210 m3. Zajímavostí je, že vnitřní část reservoáru byla původně v roce 1931 vyzděna drobnými béžovými kachličkami o rozměrech cca 2 x 2 cm. Ty však opadaly a tak byl reservoár natřen běžným pryskyřicovým nátěrem. Středem reservoáru vede původní kruhový průlez po kovovém žebříku na horní poklop reservoáru. Průměr průlezu je 104 cm. Mezi reservoárem a pláštěm reservoáru je izolační vzduchová mezera o šířce 60 cm. Kopulovitá střecha krytá térovým papírem je zakončena osvětlovací a větrací lucernou a nese dva komíny, které dnes slouží k vytápění. Původní výška střechy včetně lucerny byla 3,45 m, dnes je trochu vyšší. V roce 2001 byl vodojem odkoupen do soukromého vlastnictví a začala jeho velice citlivá rekonstrukce s proměnou prostor na ateliér a rozhlednu. Mezi nejzásadnější prvky rekonstrukce patří zachování původního reservoáru, který byl přestavěn na dvou podlažní obytný prostor. V tomto obytném prostoru byly zachovány původní zbytky vodovodních armatur s plovákem, který uzavíral ventil při naplnění reservoáru. Původní kovová okna byla vyměněna za plastová. Ve výšce 12,5 m byla vybudována nová ocelová vyhlídková plošina se zábradlím vedoucí kolem celého pláště reservoáru. Tato nová přístavba však nenarušila celkový architektonický dojem věžového vodojemu. Z vyhlídky je za krásného počasí výhled na Beskydy, Ostravu, ale také na Jeseníky a Praděd. V současné době (duben 2012) se plánuje výstavba vyhlídkové plošiny na střeše v místě bývalé lucerny. Vratimovský vodojem je zdárným příkladem vhodného druhotného využití těchto staveb. |
|
![]() |
|
| FOTOGALERIE a MAPY |
|